Ve starověkém Egyptě každý rok záplava způsobená řekou Nil zničila hranice jednotlivých polí. Farmáři museli hledat způsob, jak pole rozdělit tak, aby každý z nich obdržel stejné množství půdy jako před záplavami. Jak to dokázali změřit?
Život starověkých Egypťanů se soustředil kolem Nilu. S každou povodni půda dostávala minerály, které zlepšily její kvalitu. Po povodni však bylo velmi obtížné určit majitele půdy.
Uvědomili si, že ke změření plochy každého pozemku mohou použít lano. Díky uzlům ve stejné vzdálenosti od sebe sloužilo lano jako dnešní svinovací metr.
Tři osoby natáhly lano do tvaru pravoúhlého trojúhelníku. Následně změřili počet trojúhelníků na pozemku farmáře a hodnotu si zapsali. Po záplavě pozemek opět změřili.
Trojuhelník byl pravoúhlý, přičemž jednu stranu tvořily tři délky, další stranu čtyři délky a zbylou stranu pět délek.
Starověcí Egypťané věděli, že k tomu, aby vypočítali obsah trojúhelníku, musí vynásobit délku základny výškou a výsledek vydělit 2. Pokud každá délka činila 1 jednotku, tak:
obsah trojúhelníku = 4*3 / 2 = 6 jednotek2
Potom mohli připojovat tolik trojúhelníků, kolik bylo zapotřebí k tomu, aby zjistili, kolik půdy vlastnil každý zemědělec před záplavou. Každý trojúhelník měl obsah 6 jednotek na druhou.
Využití ramp u Cheopsovy pyramidy. Jak mohli Egypťané zvedat kamenné kvádry do výšky až 150 metrů?
Největší záhadou Cheopsovy pyramidy zůstává její výstavba. Nedochoval se o tom totiž žádný zápis, ale některé stopy nám umožňují předložit určitou teorii. Víme, že Egypťané využívali bahno z Nilu k „promazávání“ ramp. Rampy neměly příliš velký sklon (maximálně 9 stupňů, jinak by totiž byly pro lezení příliš strmé) a využívaly se k vytahování největších kvádrů používaných ve spodní části pyramidy.
Měřidla používaná v minulosti
- Nivelační přístroj pro vodorovné plochy
- Úhelník
- Tyč dlouhá 3 lokty (cca 1,5m)
- Olovnice ke kontrole svislic