Jazyk:

Umělá inteligence

Umělá inteligence (AI – Artificial inteligence) je technologie, která umožňuje počítačům simulovat lidské myšlení a učení se. Počítače pak mohou vykonávat úkony, které by za normálních podmínek vyžadovaly lidské přemýšlení.

Umělá inteligence ovlivňuje, jaké posloucháme zprávy, co sledujeme na sociálních sítích a co si třeba koupíme na e-shopu. Jak ale funguje a co to je?

Představ si, že potřebuješ retušovat fotografii, ale ještě neexistují AI nástroje.

Fotograf či grafik (tedy někdo v pravém slova smyslu inteligentní) musí použít různé nástroje a filtry ve složitém grafickém softwaru, aby dosáhl požadovaných efektů. Tato práce vyžaduje odborné znalosti, čas a peníze.

AI aplikace dokážou provést stejné úpravy téměř okamžitě. Stačí stisknutí jediného tlačítka. Pokyny pro aplikaci přitom nemusíme složitě popisovat ani programovat – aplikace je „inteligentní“ a pochopí, co po ní chceme. Proto mluvíme o umělé inteligenci. Upravovat fotky pak může kdokoliv a stačí mu k tomu chytrý telefon a zdarma stažitelná aplikace.

 

Revoluce AI přichází ve způsobu ovládání počítačů – často už nebude potřeba programátor, který vytvoří program/software. Pouze popíšeme počítači naše požadavky a on udělá, co potřebujeme.

 

Jak se umělá inteligence učí?

Díky umělé inteligenci se počítače mohou naučit vykonávat komplikovanější úlohy bez pomoci člověka. Nejprve se musí natrénovat na příkladech, které jim poskytneme – čím více příkladů, tím lépe. Procesu trénování se říká strojové učení (ML – machine learning). Člověk pouze poskytne správné příklady k učení a přesný postup si algoritmus strojového odvodí sám.

Strojové učení

 

Počítač natrénujeme na databázi 20 obrázků. Nejprve nahrajeme 10 obrázků krav a řekneme mu, že toto je kráva. To samé pak uděláme s 10 obrázky ovcí. Počítač pak bude schopný s určitou pravděpodobností rozpoznávat na dalších obrázcích, zda se jedná o krávu, či ovci. Čím více různých obrázků mu během tréninku ukážeme, tím lépe bude schopen rozpoznat zvíře správně.

 

Podobně se umělá inteligence může naučit porozumět způsobu lidské komunikace. Potřebuje pouze „nastudovat“ dostatečné množství lidských konverzací.

 

ROZPOZNÁVACÍ FUNKCE AI

Aplikace využívající umělou inteligenci k rozpoznávání objektů se trénovaly na obrovských databázích. Mají spoustu užitečných funkcí. Například na našem parkovišti dokáže umělá inteligence pomocí kamery přečíst SPZ vašeho vozu a automaticky vám zvednout závoru, pokud máte zaplaceno.

 

  • Rozpoznávání obrázků

Umělá inteligence v této aplikaci se trénovala na databázi miliónů a milionů kreseb, které sesbírala od lidí z jednoduché hry od společnosti Google. Název hry je Quickdraw a stále si ji můžeš zahrát a doplnit tak databázi o další obrázky.

 

  • Rozpoznávání obličejů

Aby byla umělá inteligence schopna poznat tvůj věk, pohlaví a náladu, musela se natrénovat na velkém množství lidí. Viděla mnoho obličejů ve spojení s potřebnými údaji o jejich majitelích (mimo jiné i ze sociálních sítí).

Zajímavost: 

Systém rozpoznává obličeje v reálném čase na videu. Obličej je charakterizován jedinečným číselným vektorem, který je následně porovnán s databází podobně zpracovaných referenčních snímků obličeje. Porovnávání číselných vektorů je rychlé, takže systém dokáže najít odpovídající obraz obličeje téměř ihned, a je optimální pro vyhledávání v databázích osob.

V praxi systém dokáže např. počítat lidi, shromažďovat statistiky o nákupech, sledovat nošení masek během covidových opatřeních nebo rozpoznávat jedince z databáze hledaných osob.

 

Generativní umělá inteligence

Dalším druhem umělé inteligence jsou aplikace, které dokáží vytvářet (generovat) nový obsah. Proto je nazýváme GENERATIVNÍ. Dokáží generovat obrázky, text, a dokonce i počítačový kód.

Pokyny pro generativní AI zadáváme formou stručných výzev, takzvaných promptů. Jde o krátké zprávy, které umělé inteligenci sdělí, co má dělat.

Šikovně zadaný prompt rozhoduje o tom, nakolik vygenerovaný obsah splní tvoje představy. Nápad a zadání přichází vždy od člověka.

Zajímavost: Když v promptu použiješ slovo „prosím“, generovaný obsah zpravidla bude kvalitnější.

AI galerie

Na obrazovce je předpřipraveno několik promptů, které se neustále mění. Jejich libovolnou kombinací vytvoříš originální umělecké dílo pomocí AI.

Díla na obrazovce vznikla pomocí AI galerie. Kdo je podle tebe jejich autorem?

Kdo je autor?

Autorem díla jsi ty, protože jsi definoval, jak bude obraz vypadat. Pouze jsi k jeho vytvoření místo štětce a barev použil technologii umělé inteligence.

Chatbot Holly

 

Chatbot je zkráceně chatovací (povídající si) robot. Chatboti používají techniky zpracování přirozeného jazyka k interakci s uživateli, ať už ústně nebo písemně.  Můžete se s nimi běžně setkat jako s hlasovým automatem při telefonním hovoru do velké firmy či jako s automatickým okénkem pro dotazy na stránkách většího e-shopu.

Chatboti dnes umí vést i sofistikovanější a smysluplnější konverzace, za což vděčí pokroku v tzv. jazykových modelech. Jazykový model propojuje lidský jazyk a strojově čitelná data tím, že převede všechen text na čísla a ta pak statisticky vyhodnocuje. Řadí za sebe slova tak, jak by za sebou s největší pravděpodobností šla, aby odpověděl na vaši otázku. Textu samotnému přitom vůbec nerozumí. Jedním z nejznámějších velkých jazykových modelů je GPT (Generative Pre-trained Transformer). Tento jazykový model používá i nejznámější chatbot ChatGPT.

ChatGPT vypadá jako jednoduchá chatovací aplikace, avšak na jejím druhém konci není člověk, ale vyspělý jazykový model. Otázky se zadávají formou promptů a ChatGPT na ně odpovídá. Na tyto odpovědi lze zareagovat, a postupně tak vzniká komunikační vlákno, jehož kontextu ChatGPT přizpůsobuje další odpovědi.

Na ChatGPT je napojena i naše Holly. Pomocí kamery pozná, že jsi k ní přišel. Tvůj požadavek převede na text a vloží jej do ChatGPT. Odpověď ti sama přečte.

Celý proces chvíli trvá, a proto buď prosím trpělivý!

Úkol:

Zadej Holly prompt, aby vytvořila epigram (krátkou vtipnou satirickou báseň) o tvém oblíbeném zvířeti. Mluv pomalu a zřetelně a nezapomeň Holly hezky poprosit!

Např.: „Řekni prosím epigram o žirafě.“

Jak se ti báseň líbila? Měla nějaké nedostatky? Jestli máš chuť, zkus Holly poprosit, aby složila Haiku, napsala krátký příběh obsahující 3 slova, která sis vymyslel, atd. Fantazii se meze nekladou!

 

Když něco umělá inteligence neví, tak si to velmi věrohodně vymyslí. Její výsledky je ale potřeba pokaždé ověřovat.

Zajímavost:

ChatGPT se trénoval přibližně na 9 000 miliardách slov. Při rychlostí 250 slov za minutu bys k jejich přečtení potřeboval 68 493 let.

 

Je AI hrozbou?

Motto: „Umělá inteligence vás o práci nepřipraví. Ten, kdo ji používá, dost možná ano.”

Umělá inteligence je užitečný nástroj, který nám ulehčuje práci, podobně jako kdysi vynález kola, parního stroje či počítače.

Vyvíjí se obrovskou rychlostí. Když ji ale začneš trochu víc používat, tak brzy zjistíš, že dělá spoustu „chyb“. A to, co na první pohled vypadalo skvěle a nadchlo tě, ve skutečnosti tak skvělé není.

Že nás v práci zcela nahradí umělá inteligence, to nám asi nehrozí. Může nás ale nahradit někdo, kdo ji bude umět využívat lépe než my a bude díky tomu dosahovat lepších pracovních výsledků.

Počet nástrojů a aplikací využívajících umělou inteligenci roste každým dnem. Není v lidských silách všechno sledovat a znát všechny novinky. Je však dobré se AI nebát, vyzkoušet si ji a mít povědomí o tom, jak funguje, jaké jsou její možnosti, a naopak, jaké má limity a jaká rizika její používání přináší.

 

Hlavní rizika AI:

  1. Deepfakes a dezinformace:

S vývojem umělé inteligence se ve stále větším množství objevují falešné fotografie, zvukové nahrávky nebo videa (souhrnně deepfakes). Někdy sice bývají vtipné a zábavné, především ale mohou být zavádějící, vytvářet dezinformace a současně snižovat v očích příjemců celkovou důvěryhodnost informací dostupných na internetu.

  1. Porušování soukromí:

Algoritmy umělé inteligence sledují naši aktivitu na webu a sociálních sítích za účelem shromažďování dat. To může vést k porušování soukromí a otázkám týkajících se etiky sběru osobních údajů.

  1. Automatizace zbraní:

V oblasti vojenství se umělá inteligence používá k automatizaci zbraní, a pokud není řádně kontrolována a řízena, jsou tu obrovská rizika, bezpečnostní i etická.

  1. Volatilita trhu:

Algoritmy umělé inteligence jsou často zapojeny do automatických nákupů a prodejů aktiv na finančních trzích. To může přispět k volatilitě (kolísavosti) trhu a vytvářet situace, kdy dochází k náhlým změnám v cenách akcií.

  1. Digitální demence:

Psaní rukou, čtení delších souvislých textů, orientace v mapách a v terénu bez navigace a mnohé jiné tradiční dovednosti se dnes v důsledku digitalizace a vývoje umělé inteligence oslabují či zcela vytrácejí, což může vést k celkovému zhoršování duševní kondice lidí označovanému s mírnou nadsázkou jako digitální demence.

  1. Rostoucí vliv megakorporací:

Vytváření modelů umělé inteligence je finančně náročné. Pouze několik velkých firem má kapacity na vytvoření a udržování svého vlastního AI modelu. To může vést k nerovnováze ve vlastnictví a vlivu v oblasti umělé inteligence.

 

 

Nové a vznikající technologie s sebou přinášejí etické výzvy a společenské důsledky. Projekt TECHETHOS zachycuje společenské povědomí a etický rozměr k vybraným skupinám technologií, např. klimatické inženýrství, digitální rozšířená realita či neurotechnologie.

Projekt TechEthos je podpořen finančními prostředky z programu Evropské Unie pro výzkum a inovace Horizont 2020 na základě grantové dohody č. 101006249.

TechEthos has received funding from the European Union’s Horizon 2020 Research and Innovation Programme under Grant Agreement no. 101006249.

 

 

Prejsť na odkaz